1. Korintským 15, 3b-4: Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem.
Milé sestry a milí bratři vizovického sboru,
jako již tradičně Vás zdravíme na počátku postního období před velikonočními svátky. Právě v těchto dnech si více než kdy jindy připomínáme, co je základem naší společné víry i naděje a rozjímáme tajemství uskutečněné spásy v Kristu. Opakovaně se podivujeme nad velikostí Boží lásky i neutuchajícího zájmu o člověka, o jeho vysvobození a záchranu.
První, čeho si můžeme ve vybraném epištolním oddílku povšimnout, je oslovení, abychom si upřímně přiznali, jaký dopad má skutečnost evangelia pro naše každodenní žití. Zdali věříme tomu, že Ježíšovým vzkříšením neskončil Boží zájem o tento svět, o naše všelijak zamotané a bolestně prožívané životní příběhy. Ježíš nevstoupil na nebe, aby zmizel z lidských dějin, jakoby tu nikdy nebyl. Vždyť On sestoupil do nejnižších hlubin našeho světa a stal se tak jeho živoucím středem. A rovněž tímto oživujícím pramenem nadále zůstává.
Tak je pro nás tím nejdůležitějším prožít a zakusit, že náš vzkříšený Pán není od nás oddělen ve svojí nebeské slávě. Doprovází nás v našich životech, jde jednotlivě s každým z nás jeho osobitou cestičkou, ať je sebeklikatější. Má-li evangelium ještě dnes člověka vůbec oslovit, zřetelně promluvit do jeho existence a nabídnout mu náležité řešení i východisko, pak jedině z pozice nově zakoušené a proměňující přítomnosti.
A právě pro apoštola Pavla je pojem i obsah evangelia ústředním termínem a poselstvím. Vždy znovu se jej snaží ve svých listech vysvětlit a poukázat na hloubku v něm vyjeveného tajemství. Neboť ono samo je přítomná Boží moc, sloužící k záchraně pro každého, kdo věří. Vždyť jedině tomuto slovu mohou být věřící nadále svěřeni. Evangelium v nich samo opětovně tvoří to, o čem s takovou hodnověrností hovoří. V něm se naplňuje i uskutečňuje Boží touha a plán spasení pro všechny národy.
Proměňující událost Golgotského kříže i skutečnost vzkříšení je tak rovněž ve slovu bezprostředně přítomna. Pokaždé znovu ve svém okamžiku zvěstování na jakémkoliv místě světa i v kterékoliv době. Zvěst slova je nově tvořící silou, ve které se vyjevuje Boží vykupující spravedlnost, ona živoucí moc, jež formuje a tvoří dějiny. Proto je vůbec možné k evangeliu zaujmout osobní stanovisko, neboť v jeho oslovení prožíváme, že se jeho událost rovněž nás samotných přímo dotýká. My sami se stáváme součástí tohoto vyprávěného příběhu, neboť zde jde rovněž o naši věc.
Tak jsme ubezpečováni o Ježíšově přítomnosti nejenom v obecném dění světa, ale také uprostřed našich životních příběhů a prožívaných událostí. Porozumíme, že již nejsme a nebudeme nikdy více sami, opuštěni ve světě. Navíc jsme proměňováni a vtahováni událostí slova do božského života i přislíbené slávy.
Tím se coby církev spolupodílíme na zvěstování a předávání poselství evangelia. Věříme, že pouze ono je pravdivou a dostatečnou odpovědí na přítomnou bídu, mnohé trápení a nejrůznější bolesti. To je rovněž opodstatněný důvod, proč každý rok znovu společně slavíme Velikonoce a zpřítomňujeme skutečnost smrti i vzkříšení našeho Pána.
V letošním roce bychom rádi dokončili fasádu sborového domu na poslední čtvrté stěně. Tím budou vnější práce na budově dokončeny. Proto Vás tradičně nakonec prosíme o příspěvek na salár, z něhož hradíme nejenom opravy, ale též veškerý běžný sborový provoz. Staršovstvo jako minimální částku za salár považuje 1000,- Kč pro pracujícího a 500,- Kč pro důchodce. Rovněž Vám připomínáme, že salár můžete platit trvalým příkazem ze svého účtu na účet sboru č. 253218817/0300. Ve zprávě pro příjemce uveďte prosím své jméno.
Velice děkujeme za Vaši stálou podporu i obětavost, bez které by nic z toho, co se již podařilo uskutečnit, nebylo možné.
Jménem staršovstva vizovického sboru Vás všechny zdravíme na letošní cestě k velikonočním svátkům a přejeme dostatek síly, radosti i naděje od našeho Pána Ježíše Krista a těšíme se na setkání s Vámi.
|
Jindřich Karásek |
Jiří Malý |
|
Aktualizace: 28. listopadu 2020 |
webmaster |